Nová služba Smrdíme poukazuje na ostudu Prahy, zobrazuje aktuální počet tramvají bez klimatizace

Kryštof Korb spustil webovou stránku Smrdime.cz, která poukazuje na dlouholetou ostudu Dopravního podniku hlavního města Prahy a samotného vedení metropole v neschopnosti zajistit klimatizaci do vozidel městské hromadné dopravy. Tento neduh je znatelný hlavně v probíhajících dnech s teplotami blížícími se 40 stupňům Celsia. Nejde jen o pohodlí, ale také zdraví některých jedinců. Smrdíme ukazuje aktuální počet pražských tramvají v přepravě, které nemají klimatizaci. V době psaní této zprávičky je v Praze 37 stupňů Celsia a v hlavním městě jezdí 188 tramvají bez klimatizace, což je 71 procent z celkových 256 tramvají. Zároveň je na tratích 77 ze všech 147 klimatizovaných tramvají. Čísla se neustále aktualizují a mění. Autor službu vytvořil pomocí nástroje Claude Code od Anthropicu. Data jsou čerpána přes aplikační rozhraní (API) služeb Golemio a Open-Meteo. První z nich je Prahou provozovaná platforma pro open data, druhá poskytuje přístup k údajům o počasí. Autor zároveň projekt umístil na GitHub, takže je možné se zapojit do dalšího rozvoje. Jako technologický stack se používají Next.js, React 19, TypeScript, Cloudflare Workers a další. Službu lze rozjet i lokálně.

lupa.cz

Podvody cílící na bankovní účty rostly o desítky procent, říkají data Komerční banky. Lidé hotovost sami předávají

Během prvního pololetí letoška stouply podvody v oblasti plateb a platebních karet meziročně o 41 %. Letošek tak bude v této oblasti zřejmě opět rekordní. Jde o data Komerční banky, která uvádí, že vedle investičních podvodů, phishingu a falešných bankéřů je trendem posledních měsíců předávání hotovosti falešnému kurýrovi nebo zneužití skutečných rezervací ubytování, kdy mnoho údajů odpovídá těm reálným. Nejčastějšími platebními podvody zůstávají investiční a krypto podvody, ty tvoří skoro polovinu z celkové hodnoty podvodných transakcí. Za nimi jsou falešné telefonáty bankéřů nebo policistů (vishing). U platebních karet stojí za většinou případů phishing, tedy falešné e-maily, SMS zprávy nebo podvodné weby, kdy se útočníci vydávají za důvěryhodné instituce. Během prvního pololetí podle dat banky dále vzrostl počet napadených karet i objem podvodných transakcí. U karetních podvodů dosahovala průměrná škoda 4 900 Kč. U platebních podvodů útočníci ale ukradnou výrazně vyšší částku – podle dat banky průměrně 199 tisíc Kč. Objem podvodných transakcí vzrostl o 110 % a hodnota škod narostla dokonce o 150 %. Policie už v březnu uvedla, že tehdy šlo o vůbec nejhorší měsíc kyberkriminality v historii a pokud by tempo pokračovalo, Česko by dosáhlo loňských hodnot v polovině října. Útočníci přitom své scénáře postupně obměňují. „Když se lidé naučí odmítat převod na údajně bezpečný účet, podvodník pošle kurýra pro hotovost. Když znají funkci ověření bankéře v aplikaci, snaží se jim e-šmejdi namluvit, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp je totéž,“ popisuje Pavel Šašek, expert na kyberbezpečnost Komerční banky. Jako jeden z největších trendů vnímá předávání hotovosti, kterou si ze svého účtu lidé vyberou z bankomatu nebo na přepážce, a následně ji dají falešnému kurýrovi. Ten může předložit falešný průkaz, potvrzení o převzetí nebo jiný dokument, který má celé situaci dodat zdání důvěryhodnosti. „Typicky pak takový člověk předává peníze na Karlově náměstí, v domění, že pomáhá policii dopadnout pachatele, protože celé náměstí je obklíčené,“ přibližuje Šašek. „Není den, kdy bychom neřešili, že někdo předal podvodníkům hotovost,“ dodává odborník. Operátoři zachytí tři miliony podvržených hovorů měsíčně, podvodníci čísla vytáčejí co vteřinu Nejčastější rok narození napadených je 1979. Podle dat nerozhoduje vzdělání ani ekonomická síla. Pokud už je někdo v procesu převádění nebo vybírání hotovosti, velmi často se mu nedaří vymluvit, že by to dělat neměl. V bankách můžou pracovníci při velkých výběrech s klienty důvod výběru řešit, v aplikacích pak banky posílají různá varování. Podle Šaška je ale lidé čtou jen v menšině případů. „Podvodníci využívají přirozené fungování lidského mozku při akutním stresu,“ popisuje psycholožka Helena Sováková, která více než dvacet let působila v ozbrojených složkách a vedla Odbor operační psychologie Armády ČR. Říká, že ohrožení nebo hrozící ztráta vyvolává silnou reakci, z níž je těžké se vymanit. „Když si člověk udělá první dojem, jen velmi nerad mění rozhodnutí. A když v nás vyvolají první dojem ten, že naše peníze jsou v nebezpečí, fungujeme v módu emocí,“ popisuje jeden z důvodů úspěchu útoků. Během léta zároveň rostou podvody, které se snaží přes e-mail, SMS nebo WhatsApp přesvědčit lidi, že nemají zaplacenou dovolenou, kterou reálně platili. Může přitom odpovídat ubytování i částka, lidé pak více informací nečtou a nevšimnou, si, že peníze posílají přes podvodný odkaz. Mezi nové podvody patří NFC Relay Attack, kombinace podvodu využívající fyzickou kartu a podvodný telefonát. Funguje na Androidu. V takovém případě zavolá falešný bankéř s „podezřením“, že je napadený účet a potřebou resetovat aplikaci. Útočník donutí daného člověka stáhnout si jinou aplikaci, přesvědčí ho k tomu, aby zadal PIN, a přiložil k telefonu reálnou plastovou kartu. Technologie umožňuje přenést karetní údaje a následně provést výběr nebo platbu. OpenAI přiznala další úniky AI agentů z testovacího prostředí na internet

lupa.cz

OpenAI přiznala další úniky AI agentů z testovacího prostředí na internet

OpenAI zveřejnila informace o dalších dvou incidentech, při kterých její AI agenti unikli z testovacích prostředí na otevřený internet a provedli neschválené útoky na služby třetích stran. Šlo podle ní o testy, které prováděly partnerské firmy a organizace. První incident se podle OpenAI stal při testu britské státní organizace AI Security Institute (AISI). AI model GPT‑5.6 Sol a modely dalších firem v něm měly za úkol proniknout do tří připojených systémů. AISI přitom modelům ponechal přístup k internetu, aby mohly například stahovat potřebné nástroje. Podle AISI ale v zadání nebylo dostatečně přesně specifikováno, jak mohou AI agenti internetové připojení používat a co naopak mají zakázano.  Umělá inteligence už útočníkům nepomáhá jen s přípravou útoků, sama je provádí, ukazuje nový report GPT‑5.6 Sol tak vystoupil ze zamýšleného scénáře a využil dostupný autentizační token GitHubu a s jeho pomocí si zřídil účty u nejmenovaných poskytovatelů DNS a tunelovacích služeb. Jejich prostřednictvím se pak pokusil připojit k veřejnému internetu svůj DNS server s nakaženým softwarem. Podle AISI ale tento postup nefungoval a k DNS serveru se nepřipojila žádná externí služba. AISI provedla test celkem 122krát a v 10 případech modely provedly na internetu celkem 19 neschválených útoků. Za 17 z nich stál model Mythos 5 od Anthropicu, dva útoky provedl GPT-5.6-Sol, který měl vypnuté klasifikátory omezující jeho zneužití. Druhý incident proběhl podle OpenAI při testu společnosti Irregular. Firma jej popisuje v podstatě stejně jako obdobné incident, které nedávno přiznal konkurenční Anthropic: Irregular udělal chybu v konfiguraci testovacích serverů a modely se tak mohly dostat na veřejný internet. Tam napadly web firmy, jejíž název se shodou okolností shodoval s názvem fiktivní společnosti z testovacího prostředí.  I Anthropicu omylem „utekly“ AI modely na internet a hackly několik firem Vlnu prověřování zabezpečení testů AI modelů spustil nedávno oznámený incident OpenAI, při kterém její AI agenti unikli z testovacího prostředí a hackli společnost Hugging Face.

lupa.cz

Připojení k internetu v Česku vládnou tři velcí hráči. Trh je ale konkurenční a zákazníci jsou spokojeni

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) za pomoci agentury Median provedl výzkum ohledně využívání internetu v Česku, konkrétně v rámci maloobchodních služeb. Zúčastnilo se 1 535 respondentů z řad domácností, živnostníků a malých firem. Obecně se dá říci, že Češi jsou s pevným internetem spokojeni. Zároveň se ale objevují rozdíly v dostupnosti optiky, viditelné jsou mezi velkými městy a menšími obcemi. Celý průzkum je k dispozici zde. Českému trhu vládne trojice velkých poskytovatelů, tedy O2, T-Mobile a Vodafone. Ti mohou v budoucnu posilovat, například O2 (a CETIN) hlásí apetit nakupovat další providery. Všichni tři mají zájem i o internetové aktivity ČEZu. Úřad už dříve uvedl, že počet poskytovatelů internetu vlivem konsolidace klesl. ČTÚ nicméně trh označuje za konkurenční. “Český trh služeb přístupu k internetu v pevném místě je značně fragmentovaný a tím vysoce konkurenční – až 40 % zákazníků využívá podle výsledků průzkumu služeb některého z široké řady menších či regionálních poskytovatelů. Zbylý podíl zhruba 60 % si rozdělila trojice O2, T-Mobile a Vodafone, dominující zejména v sídlech nad 100 tisíc obyvatel,” shrnul reguátor. Další závěry ČTÚ jsou následující: K optické síti je podle výsledků průzkumu připojeno již 34 % domácností, především ve větších městech, existují však i rozdíly mezi regiony. V nejmenších obcích do pěti tisíc obyvatel naopak převažují bezdrátové technologie. U zákazníků z řad živnostníků a malých firem je zastoupení jednotlivých technologií vyrovnanější, významná část malých firem využívá také xDSL. Pro uživatele přitom není samotná technologie připojení podstatná, při změně poskytovatele by pouze 13 % respondentů preferovalo určitou technologii. Průzkum zároveň odhalil, že třetina respondentů neví, zda je na jejich adrese dostupná optická síť. 17 % dotázaných, kteří nemají optiku dostupnou nebo o tom nevědí, by na ni přešlo i pokud by to znamenalo změnu poskytovatele, 20 % by pak přechod zvažovalo, pokud by optické připojení bylo výrazně rychlejší a 27 % v případě výrazně nižší ceny. Naopak 14 % respondentů je spokojeno se svým stávajícím připojením a na optiku by nepřešlo. Více než polovina respondentů (53 %) využívá pevné připojení k internetu jako součást balíčku společně s dalšími službami elektronických komunikací. Nejčastější měsíční cena služby je udávána mezi 301 a 400 korunami, nějakou formu slevy využívá 45 % zákazníků, přičemž častěji ji získávají podnikatelé než domácnosti. Nejvíce respondentů uvedlo rychlost stahování dat (download) u své stávající služby mezi 100 a 299 Mb/s (upload pak 30 až 99 Mb/s). Současně se ukázalo, že řada uživatelů rychlostní parametry svého připojení nezná – více než třetina respondentů nedokázala uvést rychlost stahování, v případě uploadu to bylo přes 40 %, naopak 24 % dotázaných uvedlo, že je pro ně rychlost odesílání rozhodně důležitá. Z hlediska rozložení rychlostních intervalů pak panují logicky rozdíly v závislosti na velikosti sídla a související úrovní dostupnosti infrastruktury. Se svým současným internetovým připojením je spokojeno 78 % uživatelů, nespokojenost vyjádřilo pouhých 7 %. Nespokojení zákazníci pak nejčastěji udávají jako důvod nízkou rychlost přenosu dat, případně časté výpadky či nestabilitu připojení. Nejvyšší spokojenost vykazují uživatelé optických sítí, zatímco nejnižší podíl spokojených byl zaznamenán u připojení prostřednictvím technologie xDSL, a také prostřednictvím bezdrátových a mobilních sítí. Zároveň 60 % dotázaných vnímá jako plnohodnotnou náhradu pevného připojení mobilní internet. Pokud by poskytovatel stávající služby zvýšil cenu o deset procent, pro plných 39 % respondentů by to nepředstavovalo důvod ke změně. Z těch, kteří by změnu zvažovali, by 33 % preferovalo nabídku se stejnými rychlostními parametry a nižší cenou, 18 % by naopak za podobnou cenu hledalo vyšší rychlost. Téměř polovina by pak podmínila přechod odpuštěním instalačního poplatku ze strany nového poskytovatele. V ČR klesl počet poskytovatelů internetu. Někteří dostali pokuty, třeba za snižování rychlosti u VPN

lupa.cz

Datový startup o hodnotě stovek milionů dolarů mění šéfa. Místo Kanaďana nastupuje Čech z pozice CTO

Datová technologická firma Atacaama mění šéfa – místo Kanaďana a někdejšího hokejisty z NHL Mike McKeeho nastupuje do pozice CEO Martin Záhumenský, který dosud působil jako technologický ředitel (CTO). Společnost s hodnotou stovek milionů dolarů, která vyrostla z Prahy a pobočky má na dalších kontinentech, střídá vedení po třech letech. McKee jej v roce 2023 převzal přímo od spoluzakladatele Michala Klause. Podle vyjádření, které Lupa získala, vnímalo představenstvo potřebu změny, protože u CEO si nyní představovalo „jiný profil“ pro další kapitolu. „To, co od nás zákazníci požadují, se změnilo. Před dvěma lety chtěli vědět, zda jsou jejich data čistá, zdokumentovaná, řízená a konsolidovaná. Dnes chtějí vědět, jestli mohou stejná data bezpečně využít pro své AI agenty,“ popisuje nově jmenovaný CEO. Záhumenský je klíčovou postavou v Ataccamě více než 18 let. Působil v Accenture na projektech datové integrace, odkud přešel do Adastry, kde pomáhal vyvíjet a prodávat první řešení Ataccama pro správu dat. Firma se poté od Adastry oddělila. Mezi roky 2013 a 2020 spoluzaložil a vedl společnost Instarea, zaměřenou na monetizaci dat v rámci skupiny Adastra. Coby CEO ji dovedl mezi 1 000 nejrychleji rostoucích evropských firem podle Financial Times (FT 1000). Pak spoluzaložil Market Locator a působil jako jeho CEO. V roce 2020 se oficiálně vrátil do vedení Ataccama. Ataccama pomáhá firmám zpracovávat data, byznys obecně získává velkou pozornost díky nástupu AI. V posledních měsících se firma soustředí především na poskytování agentické platformy. Ta pomáhá nasazovat AI a data „modernizovat“. Společnost vznikla v roce 2008 v Praze a kromě toho má kanceláře v Brně a Bratislavě, ale také v Bostonu, Londýně, Torontu a Sydney. Chlubí se umístěním na předních příčkách žebříčku od Gartneru v kategorii datových společností a na konci loňska ohlásila strategickou investici, kterou poskytl americký softwarový podnik Snowflake obchodovaný na newyorské burze (hodnota 76 miliard dolarů). Firma má hodnotu několika set milionů dolarů a už několik let z její strany zní, že by ráda získala status jednorožce, tedy společnosti s hodnotou nad jednu miliardu dolarů. Růst ale není tak rychlý. Letos zároveň Ataccama oznámila propouštění, které se mělo dotknout firmou napříč regiony, ve kterých působí. „Mike provedl Ataccama důležitým obdobím. Rozšířil globální působení firmy, nastavil její provozní procesy, což nás posunulo k další generaci cloudových agentických produktů, a upevnil pozici společnosti v Severní Americe,“ říká Dewey Awad, partner ve společnosti Bain Capital Tech Opportunities a člen představenstva Ataccama.  Tak kolik je těch startupů? Stát chystá v zákoně jejich definici, snaží se, aby na tom neprodělal

lupa.cz

Češi vytvořili trailer pro první historické spojení světů World of Warcraft a Dungeons & Dragons

Populární fantasy světy World of Warcraft a Dungeon & Dragons se poprvé oficiálně spojí. Společnosti Wizards of the Coast a Blizzard Entertainment připravují rozšíření pro stolní RPG hru Dungeons & Dragons, díky němuž bude možné hrát ve světě Azerothu z Warcraftu. Kniha o 256 stránkách se na trh dostane 17. listopadu. Trailer pro očekávané propojení vytvořilo české studio All Animal dříve známé jako NICE!. All Animal pro Blizzard pracuje už několik let, připravuje pro něj trailery World of Warcraft a nyní dostalo na starost i CGI trailer oznamující spolupráci WoWka a “dračáku”. Češi se k těmto zakázkám dostali díky spoluzakladateli Radimu Zeifartovi, který původně tvořil fanouškovské trailery. All Animal letos popáté obnovili exkluzivní spolupráci. Roční kontrakt přinese herní trailery a další obsah s využitím virtuální reality. “Vizuální koncept sedmatřicetisekundového cinematic teaseru staví na ikonické D20 kostce. Ta se jako symbol stolních RPG prokutálí sérií ručně vyhlížejících dioram z prostředí Azerothu, zatímco její zlaté stěny odrážejí nezapomenutelné momenty z historie World of Warcraft. Součástí kreativního procesu bylo i hledání správné vizuální rovnováhy mezi oběma světy. Pro zdůraznění estetiky stolních RPG her tým v průběhu výroby posílil motiv ručně vyřezávaných miniatur, díky nimž ikonické lokace Azerothu získaly unikátní hmatatelný charakter,” popsalo studio. Režisérem traileru byl Tomáš Pokorný, CGI produkci měla na starost Julie Czigle a na projektu se podíleli také Ondřej Skalník, Šimon Lánský, Tomáš Engl, Marek Sosna, Martina Svojíková, Radim Zeifart a Marek Štolún. Na traileru se podílelo také slovenské zvukové studio 4Boars, které složilo autorskou hudbu a řešilo sound design.

lupa.cz

TV Barrandov dluží za satelitní šíření svých stanic, Canal+ přihlásil pohledávku

Provozovatel satelitní platformy Skylink nedostal od jara zaplaceno za šíření stanic televizní skupiny Barrandov. Dlužná částka přesahuje v přepočtu dva miliony korun. Vyplývá to z podání, které bylo v úterý zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Věřitelem je společnost Canal+ Luxembourg. První faktura se týkala služeb od února do dubna 2026 a byla splatná 9. března. Druhá zněla na stejnou částku, pokrývala období od května do července a její splatnost připadla na 24. května. Společnost Barrandov Televizní Studio ovšem neuhradila ani část fakturované sumy. Smlouva s Canal+ zahrnuje satelitní šíření programů TV Barrandov, Barrandov Krimi a Barrandov Kino ve standardním rozlišení. Canal+ zajišťuje kapacitu na družici Astra 3B na pozici 23,5 stupně východně, kompresi a zakódování signálu, jeho odeslání na satelit i nepřetržitý technický dohled. Součástí dohody je také nevýhradní licence k distribuci stanic v nabídce Skylinku v Česku a na Slovensku. Obě společnosti uzavřely smlouvu 5. června 2025, tedy už v době, kdy byla TV Barrandov v insolvenci. Dohoda zpětně pokryla služby poskytované od srpna 2024.  Smlouva umožňuje Canal+ pozastavit služby, pokud Barrandov nezaplatí ani v dodatečné patnáctidenní lhůtě. Lucemburský věřitel však ve svém podání zároveň uvedl, že služby nadále poskytuje. Canal+ pohledávku uplatnil jako závazek za majetkovou podstatou. Jde o dluh vzniklý z obchodního vztahu, který pokračoval po zahájení insolvenčního řízení. Takové pohledávky mají při rozdělování dostupných peněz přednost před běžnými nezajištěnými dluhy. Městský soud v Praze přeměnil 23. dubna neúspěšnou reorganizaci společnosti Barrandov Televizní Studio v konkurs. Na konci května následně rozhodl o ukončení provozu podniku. Hlavní program TV Barrandov pokračuje ve vysílání prostřednictvím společnosti S-24 akvizice II. Ta podle zjištění serveru Médiář přestěhovala sídlo stanice do Brna, protože musela opustit původní budovu v areálu barrandovských filmových ateliérů. Licence tematických stanic Barrandov Krimi a Barrandov Kino zatím stále drží společnost Barrandov Televizní Studio, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ale před časem zahájila řízení o jejich odnětí.

lupa.cz

Vrátit zboží z e-shopu půjde přes boxy Zásilkovny. Jestli to bude zadarmo, nechává firma na obchodech

Zásilkovna otevřela možnost, s níž můžou lidé vracet zboží z e-shopů přes její výdejní boxy. Můžou je využít ve dne i v noci a přímo Zásilkovně nic neplatí. Jestli bude takové vracení pro zákazníka zdarma, nebo za poplatek, si určuje každý e-shop.   „Pro vracení zboží otevíráme celou boxovou síť Zásilkovny,“ říká Erich Čomor, generální ředitel skupiny Packeta, do níž Zásilkovna patří. To je aktuálně přes 6 500 Z-Boxů. Podání je bez štítku a zákazníkovi tak stačí kód. Podle průzkumu Packety si 88 % lidí vybírá e-shop právě i podle toho, jak snadno můžou zboží vrátit. Možnost využít k tomu výdejní box je jednou z těch nejžádanějších. Letos už firma své boxy otevřela všem e-shopům, což je služba, která má mířit hlavně na menší internetové obchody. Ty větší častěji využívají svozy. Společnost kromě toho zavedla natrvalo sobotní doručování v Praze, Brně a Ostravě. Na konci loňska měnila systém doručování mezi zákazníky, poté, co se u této služby koncentrovaly problémy. Dnes oznámené vratkové řešení spouští skupina také na Slovensku. Letos chce Zásilkovna ještě spustit novou mobilní aplikaci. Martin Fiala (Packeta Group): AI pomáhá při reklamacích či u ztracených zásilek. Z výrazu „vibe coding" se mi ježí chlupy

lupa.cz

Evropa začne investovat do rostoucích technologických firem, má na to dát přes 120 miliard

Evropská komise dnes dokončila poslední právní kroky k založení fondu Scaleup Europe, který má umožnit technologickým firmám růst na domácí půdě. Jeho cílová částka činí 5 miliard eur (přes 120 miliard Kč), čímž má jít o vůbec největší evropský fond na podporu technologií. „Fond je nyní schopen fungovat v plném rozsahu a přímo investovat do předních evropských scaleupů,“ uvádí ke spuštění Evropská komise. První investice mají proběhnout v následujících týdnech. Dříve se hovořilo o tom, že odstartují na podzim. Podle některých odborníků by mohl vyrůst i na 20 miliard eur. „Od dnešního dne zajistí, aby naše rychle rostoucí společnosti mohly najít vše, co potřebují, přímo tady v Evropě, a mohly se tak rozvinout v přední světové firmy. Aby se evropská inovace stala naší konkurenční výhodou,“ říká Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise. Je tu první pokus Evropy, aby z ní neutíkaly technologie. Jen tak se to nepodaří, obávají se firmy To se Evropě dosud příliš nedaří. Mnoho evropských firem zakládá sídlo v zahraničí, a pokud nezaloží entitu mimo Evropskou unii rovnou, později často firmu přestěhuje. Konkrétně z Česka odejde většina velkých startupů. Oblíbený je v tomto smyslu americký Delaware, jehož právo se už startupový svět naučil považovat za výchozí. Evropa s tímto faktem začíná bojovat a připravuje režim EU Inc. neboli takzvaný 28. režim, jehož cílem je nabídnout startupům legislativní a obchodní rámec, v němž můžou fungovat napříč Unií, aniž by se každému ze států musely přizpůsobovat. „Dnešní oznámení znamená změnu investičního prostředí pro evropské technologické společnosti,“ komentuje Ekaterina Zacharieva, komisařka pro startupy, výzkum a inovace. Podle ní si díky financování společnosti můžou udržet základnu v Evropě. Schválením právní dokumentace fondu byl Scaleup Europe zřízen jako součást Fondu Evropské rady pro inovace. Bude typicky investovat kolem 100 milionů eur do jedné společnosti a zároveň má fungovat jako katalyzátor pro další evropské investory. Iniciativa vnímá jako klíčové obory umělou inteligenci, kvantové technologie, biotechnologie a zelené technologie. Skupina zakládajících investorů sdružuje koalici veřejných a soukromých partnerů. Roli investičního manažera dnešním schválením převzal švédský fond EQT, mezi další investory patří mimo jiné dánská Novo Holdings společnosti Novo Nordisk, dánský exportní a investiční fond nebo španělská CriteriaCaixa a další fondy a organizace několika národů. Počet investorů se má postupně rozšiřovat, český mezi nimi není. Sídlo startupu v Česku se nenosí. Odchod do ciziny je také obvyklým doporučením investorů

lupa.cz

Skylink a FreeSat přidávají do nabídky Primu Sport, uvidí ji všichni klienti

Satelitní služby Skylink a FreeSat od 4. srpna přidávají do nabídky sportovní kanál TV Prima. Program je pro zákazníky v České republice dostupný v základním balíčku Mini a vyšších. Nachází se na pozici 111, většině diváků se objeví automaticky. Sportovní fanoušci mohou sledovat už dnešní utkání Sparty s Lyonem, které začne v 19:30 předzápasovým studiem. Výkop bude ve 20 hodin.  Technické údaje pro ruční naladění stanice: Program: Prima sport Pozice ve FastScanu: 111 Satelit: Astra 23,5°E Kmitočet: 12 110 MHz Polarizace: horizontální FEC: 3/4 Symbolová rychlost: 29 900 kS/s Norma: DVB-S2/8PSK Pilot: ON Sportovní kanál už do svých tarifů zařadili také další provozovatelé placených televizních služeb: T-Mobile, Oneplay a Vodafone TV. Prima kromě toho potvrdila distribuční dohodu se službami a společnostmi SledováníTV, Poda, Elsat, 4NET.TV, Starnet, DWP, Rete Internet a městem Albrechtice. Kdo nemá placené služby a spoléhá na příjem přes anténu, najde Primu Sport volně v DVB-T2 Multiplexu 24. Dnešní večerní přenos fotbalového utkání bude teprve ochutnávkou chystaného programu. Kanál oficiálně odstartuje až v pondělí 17. srpna, kdy nahradí končící stanici Sporty TV. Podrobnosti o programovém schématu, tvářích stanice a dalších parametrech sdělí Prima na tiskové konferenci ve čtvrtek 6. srpna.

lupa.cz

Apple bude mít v Česku druhé vývojové centrum. Koupil firmu z Brna, která pomáhá s výrobou iPhonů

Americká společnost Apple koupila brněnskou firmu PlasmaSolve, díky čemuž bude mít další aktivity navázané na Českou republiku. Apple transakci udělal skrze dceřiný podnik, upozornil na to web Apple Insider. Oznámení je také dostupné na webu Evropské komise týkající se oznámených akvizic. Finanční detaily obchody nebyly specifikovány. O PlasmaSolve jsme na Lupě před časem psali. Firma začínala jako konzultační a projektová společnost, která na zakázku prováděla simulace kolem plazmy, která se mimo jiné používá v polovodičovém průmyslu. PlasmaSolve následně na základě těchto konzultačních zkušeností vyvinula vlastní simulační software MatSight, což je přímá konkurence pro německý Boltzplatz a americký Tech-X, případně pro velké simulační giganty typu Ansys (součást Synopsysu), Dassault Systèmes Simulia nebo Comsol (ty zatím takové moduly nemají). MatSight byl po akvizici Applem stažen z prodeje. “V polovodičovém průmyslu se plazmové technologie, které simulujeme, používají na celou řadu věcí. Při výrobě integrovaných obvodů (procesorů) je třeba jednak vyleptat prostorové struktury do křemíku, k čemuž se v mnoha případech používá plazmové leptání (plasma etching). Plazmové povlakování (plasma coating) jako takové se potom používá k nanášení jak vodivých, tak izolačních vrstev na křemíkovém waferu, na němž postupně vznikají integrované obvody a procesory,” vysvětlil Lupě Adam Obrusník, výkonný ředitel PlasmaSolve. Češi chystají revoluci v ekologické výrobě čipů. A ukazují, v čem je Evropa stále skvělá “I na nanometrové škále se procesor nakonec skládá ze tří základních typů součástek – rezistoru, kondenzátoru a cívky. Tyto součástky jsou realizovány pomocí vodivých spojů a izolačních komponent. Na takto malých rozměrech je možné nanášet vodivé kontakty, spoje a vrstvy s dostatečnou přesností pouze pomocí plazmových technologií,” doplnil Obrusník. Brněnská technologie kromě toho umožňuje například vytvářet výrobní postupy využívající plazmu a simulovat výsledky nanášení tenkých kovových vrstev na povrchy výrobků. Apple českou technologii používal třeba u krytů některých iPhonů, aby tyto přístroje byly odolnější k poškrábání a poškození. Apple nyní technologii získal přímo pro sebe. V Česku tak vznikne jeho druhé vývojové centrum. To první už několik let sídlí v Praze, kde zaměstnává kolem 120 lidí. Tým se zaměřuje na senzory jako Touch ID a Face ID, chytré hodinky, automatická úprava jasu displejů a podobně. Součástí je i umělá inteligence a algoritmy, pomocí čehož se data z těchto senzorů zpracovávají. Apple v Česku opět zvětšil své tajemné a dobře platící vývojové centrum

lupa.cz

Eri Internet a Český bezdrát končí kvůli nečekanému úmrtí majitele, služby převezme jiná firma

Společnosti Český bezdrát a Eri Internet ukončily k poslednímu červenci činnost a nebudou poskytovat dosavadní služby. Důvodem je náhlé úmrtí spolumajitele, obchodního a finančního ředitele Petra Benýška (56 let), s nímž jsme před časem na Lupě měli rozhovor. Aktivity Eri Internetu a Českého bezdrátu převezme partnerský operátor Quadruple spadající do skupiny Comverga. Ta je na telekomunikačním trhu aktivní 25 let. Firma bude zákazníky kontaktovat s návrhem nových smluv. Částka v rámci předplacených služeb bude zakonzervována jako sleva a postupně bude čerpána v rámci nové smlouvy. Z pohledu zákazníků se nemá nic měnit. “Služby budou pokračovat bez přerušení, ve stejném rozsahu a kvalitě. Zůstane zachována Vaše stávající IP adresa, technické nastavení i Eri LiveTV, rychlost připojení i případné řešení Terminátor/bonding. Na své straně nemusíte nic nastavovat,” uvedla Eri ve zprávě zákazníkům. Druhý spolumajitel Eri Internetu Benedikt Pánek s kolegy se zákaznické podpory přecházejí do Comvergy a budou se věnovat novým službám v oblasti mobilních dat, UCaaS a messagingu. “Součástí spolupráce je rovněž nákup technologie, díky které bude přechod pro zákazníky plynulý a bez zbytečných technických změn,” slíbil Martin Košut, výkonný ředitel Comvergy. “Po nečekaném úmrtí pana Ing. Petra Benýška, jednatele a spoluvlastníka společností Eri Internet s.r.o. a Český bezdrát Mobile s.r.o., bylo potřeba najít cestu, jak zajistit zákazníkům pokračování služeb pod značkou Eri Internet, na které byli zvyklí. Společně jsme proto hledali řešení, které zachová kontinuitu, stabilitu a kvalitu poskytovaných služeb. Výsledkem je dohoda se skupinou Comverga a.s., jejíž součástí je společnost Quadruple a.s., která zajistí plynulé pokračování telekomunikačních služeb pro zákazníky značky Eri Internet,” doplnil Košut. Petr Benýšek (Český bezdrát): Velcí operátoři s námi vůbec nejednají. Říkají, že virtuálů mají dost

lupa.cz

Čeští autoři vydali rekordní počet podcastových epizod

Od dubna do června vyšlo v Česku 57 479 podcastových epizod. Je to o 34 více než v dosud rekordním třetím čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z interních dat katalogu České podcasty. Proti prvnímu letošnímu čtvrtletí se počet nových epizod zvýšil o 75 procent. Za celé první pololetí jich tvůrci zveřejnili 90 233. Alespoň jednu epizodu vydalo ve druhém čtvrtletí 2 900 pořadů. Katalog k 13. červenci evidoval celkem 9 249 českých podcastů, o 220 více než na začátku roku.  Databáze zahrnuje tituly v češtině s veřejně dostupným kanálem RSS. Téměř čtvrtinu produkce obstaraly zpravodajské podcasty, které vydaly 13 269 epizod. Následovaly pořady zaměřené na volný čas a společenská témata. Nejnavštěvovanější kategorií webu České podcasty byla krimi. Monitoring současně zachytil 104 epizod natočených živě před publikem, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 88. Platforma proto na svém webu nově nabízí kalendář živých natáčení a prodej vstupenek. Chce také otevřít debatu o jednotném měření podcastů, které by umožnilo srovnávat poslech audia a videa napříč distribučními službami.

lupa.cz

Umělá inteligence už útočníkům nepomáhá jen s přípravou útoků, sama je provádí, ukazuje nový report

Umělá inteligence dnes útoky nejen usnadňuje, ale samostatně je také provádí, a to v reálném čase. Má přitom jen minimální lidskou asistenci. S těmito nástroji se zároveň pro obránce zkracuje čas na opravu zranitelností ze dnů na pouhé hodiny. AI totiž dokáže během několika hodin od zveřejnění nové zranitelnosti vytvořit funkční nástroj pro její zneužití. Uvádí to výroční zpráva společnosti Check Point Software Technologies, která vychází ze skutečných bezpečnostních incidentů, telemetrických dat a původních případových studií. Report nastiňuje, jak zásadně se mění podmínky pro kybernetickou obranu ve chvíli, kdy se umělá inteligence přímo zapojuje do všech fází kybernetického útoku. V jednom z příkladů firma uvádí, že při útoku na devět mexických vládních institucí jediný útočník současně využíval dva komerční AI nástroje, a to Claude Code a GPT-4.1. První mu pomáhal pronikat do systémů a prozkoumávat sítě, zatímco GPT analyzoval odcizená data a usnadňoval plánování dalších kroků. Celkem AI během 34 útočných fází provedla 5 317 příkazů. „AI se stala přímou součástí reálných útoků a dokáže samostatně provádět operace, které dříve vyžadovaly celý tým zkušených odborníků. Už nejsou potřeba technické znalosti, které oddělovaly schopné útočníky od ostatních. Obránci musí předpokládat, že soupeří se stroji a přizpůsobit tomu tempo i přístup,“ myslí si Jiří Kohout, kyberbezpečnostní specialista ze společnosti Check Point. Za dostatečnou ochranu nelze považovat ověření identity, protože hlas, tvář i real-time video je možné s AI přesvědčivě napodobit. I odborníci správně rozpoznají tváře vytvořené umělou inteligencí jen přibližně ve 41 % případů. „Na novou úroveň se navíc posouvá eroze důvěry. Ukázal to podvod symbolicky nazvaný Truman Show,“ popisuje Kohout událost, ve které útočníci lákali oběti na falešné investice, k čemuž vytvořili s pomocí AI falešné investory, finanční experty, whatsappové a telegramové skupiny s desítkami členů, vygenerovali obchodní výsledky a fiktivní zůstatky na účtu i legitimně působící mobilní aplikace. „Cílem bylo zmanipulovat oběť tak, aby sama poslala peníze a citlivá data. Nebylo potřeba vytvářet žádný malware, ani uživatele hackovat. Celý ekosystém důvěry navodil v obětech pocit, že jsou skutečně součástí úspěšné investorské komunity, kde se každý den vzájemně sdílejí úspěšné investice a tipy. Nic z toho ovšem nebylo skutečné,“ dodává Kohout. Hackeři během minut ukradli z hardwarových peněženek přes miliardu. Stačilo dopočítat klíče

lupa.cz

Vodafone přidává sportovní kanál Primy, klienti uvidí i Spartu s Lyonem

Operátor Vodafone zařazuje do své televizní služby nový sportovní kanál Primy. Stanice bude dostupná ve všech tarifech Vodafone TV v HD rozlišení na programové pozici 60. Zařazení nové stanice neovlivní cenu služby. Klienti operátora uvidí už první ochutnávku vysílání v podobě fotbalového utkání AC Sparta Praha s Olympique Lyon v předkole Ligy mistrů UEFA. V úterý 4. srpna začne v 19:30 Studio Fotbal a samotný výkop bude ve 20:00. Zápas bude zároveň k vidění na programové pozici 0, kam operátor zařazuje propagační obsah streamovací služby Prima+. „Sport patří dlouhodobě k nejsledovanějšímu obsahu na Vodafone TV,“ poznamenal při této příležitosti Michal Podlucký, který ve Vodafonu řídí fixní a televizní služby. Tarif Lite & Sport je pro nové zákazníky přechodně zlevněný. Až do 15. září je za 59 korun na první měsíc. Od druhého měsíce činí cena 299 korun měsíčně. Prima Sport oficiálně zahájí vysílání v pondělí 17. srpna. Do té doby tedy kromě zmíněného fotbalového zápasu na její pozici poběží hlavně propagační smyčka.

lupa.cz

Státní zástupkyně podala obžalobu v kauze darování bitcoinů Blažkovu ministerstvu, žádá vysoké tresty

Celkem čtyři osoby navrhuje státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci potrestat za kauzu kolem darování bitcoinů českému ministerstvu spravedlnosti. V obžalobě je viní především z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Tisková zpráva neobsahuje jména obžalovaných, ale z kontextu je jasné, o koho se jedná. Tomáši Jiřikovskému, který je momentálně ve vazbě, navrhuje obžaloba za provozování darknetového tržiště, kde se v letech 2014 až 2016 obchodovalo i s drogami, i za činy, za které už byl odsouzen v letech 2017 a 2019, souhrnný trest 20 let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti darováním 468,468 BTC ministerstvu spravedlnosti navíc státní zastupitelství požaduje pro Jiřikovského další trest ve výši 9 let vězení. Dalšími dvěma obviněnými jsou ex-ministr spravedlnosti Pavel Blažek a jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel. Obžaloba je viní z podílu na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a darem ministerstvu spravedlnosti. Má jít o zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby a zvlášť závažný zločin legalizace výnosů z trestné činnosti, za což jim státní zástupkyně navrhuje tresty ve výši 6,5 let vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů Kč u každého. Advokát Kárim Titz, který bitcoinový dar zprostředkoval, je obžalován za to, že legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob podle obžaloby zorganizoval. Státní zastupitelství mu navrhuje trest 8 let vězení, peněžitý trest v desítkách milionů Kč a zákaz činnosti na 8 let. O vině či nevině obžalovaných teď bude rozhodovat soud. O bitcoinové kauze jsme psali: Stát se dohodl s vydražiteli sporných bitcoinů, za rozdíl kurzů jim zaplatí desítky milionů Policie zadržela Jiřikovského z kauzy bitcoinového daru a zabavila ministerstvu bitcoiny Blažkovo ministerstvo nemělo bitcoinový dar přijmout, říká předběžný souhrn auditu. Finální zpráva ještě není Záhada Bitcoinů v pohybu: z peněženek Nuclea odcházely i v noci po dealerově zatčení Bitcoiny z ministerské kauzy někdo až do konce května opakovaně rozměňoval Spící peněženka z bitcoinové kauzy obživla jen na dva dny. Miliardy z ní mizely před darem i po něm

lupa.cz

Fond spojený se známými podnikateli investoval do Seyforu a dalších technologických firem

Fond kvalifikovaných investorů J&T Arch II uskutečnil svou první velkou investici. Za 278 milionů eur (zhruba 6,7 miliardy Kč) získává 68% podíl v private equity portfoliu investiční skupiny Sandberg Capital. Součástí transakce je mimo jiné česká softwarová skupina Seyfor, poskytovatel pokladních systémů Dotykačka Group, cloudová společnost Revolgy Group nebo česká vzdělávací softwarová skupina Educleus, pod kterou patří systém Bakaláři. Seyfor tvoří největší část portfolia. Je to druhá největší softwarová skupina v Česku. Firma ovládaná Martinem Cíglerem a Sandberg Capital loni poprvé překonala miliardu korun provozního zisku EBITDA při obratu 5,5 miliardy korun. V posledních letech uskutečnila desítky akvizic napříč Evropou a uvedla, že chce do roku 2030 dosáhnout valuace přes jednu miliardu eur. J&T Arch II navazuje na investiční platformu J&T Arch Investments, která je úzce spojená se skupinou J&T a kapitálem jejích zakladatelů v čele s Patrikem Tkáčem. Ve fondu jsou zároveň soustředěny investice významných podnikatelů a projektů spojených například s Danielem Křetínským, Tomášem Spurným nebo Karlem Komárkem. Sandberg Capital založil v roce 2014 Martin Fedor a patří mezi nejaktivnější technologické private equity investory ve střední Evropě. Podle společnosti uskutečnil více než 70 akvizic napříč technologickými platformami. Největší česká IT skupina koupila další západní firmu, ta umožňuje sledovat obchod s tabákem

lupa.cz

Výtvory umělé inteligence nyní musíte označovat. Dejte si pozor na tyto věci, upozornil český regulátor

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) upozornil zdejší firmy a organizace na začátek platnosti části evropské regulace umělé inteligence, takzvaného Aktu o umělé inteligenci (AI Act). Pravidla vešla v platnost druhého srpna. ČTÚ působí jako jeden ze zdejších regulátorů AI. Postupně staví specializovaný tým, vybral pro něj vedoucí. Jak jsme na Lupě shrnuli, aktuální regulace se týká povinného označování výtvorů umělé inteligence. Důležité jsou tyto dva dokumenty Evropské komise. Informace přinesla i Česká asociace umělé inteligence. ČTÚ doporučil, aby se subjekty, které vyvíjejí nebo používají systémy umělé inteligence, s novými povinnostmi seznámily a vyhodnotily, zda se na ně jednotlivé body nevztahují. “Čl. 50 AI Actu stanoví povinnosti poskytovatele systému AI, tj. osoby, která jej uvádí na trh nebo do provozu, a zavádějících subjektů, tj. osob, které využívají systém AI při jiné než osobní neprofesionální činnosti. Správné určení role je zásadní, protože některé povinnosti dopadají pouze na poskytovatele systémů AI, jiné pouze na zavádějící subjekty. Pokud přitom osoba využívá vlastní systém AI, bude povinna plnit jak povinnosti poskytovatele, tak povinnosti zavádějícího subjektu,” shrnul úřad. Už víme, kdo bude dohlížet na regulaci umělé inteligence v Česku. ČTÚ si vybral novou vedoucí ČTÚ konkrétně upozornil na tyto body: Povinnost informovat o komunikaci se systémem AI. Ustanovení čl. 50 odst. 1 AI Actu ukládá poskytovatelům systémů AI zajistit, aby fyzické osoby byly náležitým způsobem informovány o tom, že komunikují s chatbotem, voicebotem nebo jiným systémem určeným k přímé interakci s fyzickými osobami, náležitým způsobem. Označování obsahu vytvořeného pomocí AI. ČTÚ připomíná, že podle čl. 50 odst. 2 se povinnost poskytovatelů AI systémů zajistit, aby výstupy těchto systémů byly řádně označeny ve strojově čitelném formátu a byly tak i detekovatelné, vztahuje na veškerý zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, krom stanovených výjimek. Naproti tomu povinnost zavádějícího subjektu podle čl. 50 odst. 4 se vztahuje toliko na tzv. deep fake a texty zveřejňované za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu. Pokud je tedy obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořen nebo významně upraven zavádějícím subjektem pomocí AI způsobem, který může vzbudit dojem autenticity, vzniká povinnost informovat veřejnost o tom, že byl tento obsah vytvořen nebo upraven za pomoci umělé inteligence. Totéž platí pro text, jenž je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, generovaný nebo manipulovaný AI systémem. ČTÚ v tomto směru upozorňuje, že podle čl. 50 odst. 5 AI Actu je třeba využívat jasné a rozlišitelné způsoby označení. V praxi lze využít například označení nebo ikony typu „AI generated“ pro plně generovaný obsah nebo „AI modified“ pro obsah upravený pomocí AI. Příklady vhodných způsobů označení lze nalézt v Kodexu správné praxe pro transparentnost AI generovaného obsahu. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace. ČTÚ dále upozorňuje, že podle čl. 50 odst. 3 mají zavádějící subjekty využívající systémy AI pro rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci fyzických osob povinnost řádně informovat o jejich použití každou dotčenou fyzickou osobu. ČTÚ rovněž připomíná, že AI Act stanoví řadu výjimek z výše uvedených pravidel, kupříkladu pro účely související s odhalováním trestné činnosti apod., a doporučuje dotčeným subjektům vyhodnotit, zda daná činnost nespadá pod některou z těchto výjimek. Doporučení ČTÚ je následující: Pro správné porozumění jednotlivým povinnostem ČTÚ doporučuje prostudovat čl. 50 AI Actu společně s relevantními pokyny Evropské komise, případně Kodexem správné praxe pro transparentnost AI generovaného obsahu. ČTÚ zároveň upozorňuje, že nad dodržováním těchto povinností budou vykonávat dohled orgány dozoru nad trhem příslušného členského státu Evropské unie, přičemž v České republice půjde mj. o Český telekomunikační úřad. V některých případech bude namísto těchto orgánů dodržování čl. 50 AI Actu vymáhat Evropský úřad pro umělou inteligenci (Úřad pro AI). Příslušnost konkrétního orgánu v rámci České republiky bude vždy odvislá od osoby poskytovatele či zavádějícího subjektu a v případě kompetence Úřadu pro AI také na poskytovateli obecného modelu umělé inteligence, na němž je daný systém založen. Český telekomunikační úřad doporučuje všem dotčeným subjektům, aby včas provedly posouzení svých povinností a přijaly opatření nezbytná k zajištění souladu s pravidly transparentnosti podle AI Actu. Nová pravidla shrnul i Lukáš Kačena, vládní zmocněnec pro AI: AI musí být nově přiznaná. Komunikujete s AI chatbotem? Musí vám to oznámit. Sledujete video generované AI? Pak musí být takto označeno. AI Act dokonce nabízí jednotné ikony „AI GENERATED“ a „AI MODIFIED“, aby byla orientace v AI obsahu snazší. Vy můžete být v klidu. Pravidla se netýkají koncových uživatelů, kteří AI využívají pro zábavu a nekomerční účely. Výjimkou jsou jen věci, které ale beztak žádný slušný člověk nedělá – třeba vytváření deepfakes intimních partií bez souhlasu dané osoby.  AI Act platí i bez národního zákona. Jelikož AI Act je nařízení a ne směrnice, platí na území Česka sám o sobě. Některé náležitosti je ale potřeba upravit národním adaptačním zákonem, který půjde v nejbližších týdnech na vládu a následně do parlamentu. Po jeho schválení bude např. stvrzená role ČTÚ jako hlavního dozorového orgánu.  Za porušení hrozí vysoké pokuty. Firmám, které pravidla poruší, hrozí pokuta až 360 milionů Kč nebo 3 % celosvětového obratu. U nejzávažnějších porušení je strop ještě vyšší, zároveň ale platí výjimky pro SME, aby pokuty nebyly likvidační. AI Act nabíhá postupně. Některá pravidla platí už od února 2025, další vstupují v účinnost postupně. Od srpna 2028 například přibudou nová pravidla pro vybrané rizikové AI systémy – ve výtazích, v hračkách nebo zdravotnických prostředcích. Od 2. srpna přichází povinné označování výtvorů umělé inteligence, přizpůsobit se musí řada firem

lupa.cz

Hackeři během minut ukradli z hardwarových peněženek přes miliardu. Stačilo dopočítat klíče

Hardwarové kryptoměnové peněženky Coldcard mají bezpečnostní chybu, která umožnila hackerům dopočítat klíče. Na dálku tak ukradli bitcoiny v hodnotě miliard. Jen během prvních 41 minut útoku mělo zmizet přes tisíc bitcoinů v hodnotě asi 70,2 milionu dolarů (1,5 miliardy Kč). Podle Galaxy Research se útočilo ještě v dalších vlnách, dohromady hackeři zřejmě ukradli více než 1 300 bitcoinů v hodnotě skoro 1,9 miliardy Kč. Největší problém má model Mk3, ohroženy jsou ale bitcoiny i na dalších modelech. „Peněženka měla generovat seed z hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG). Kvůli chybě v kódu se ale od března 2021 používal místo tohoto generátoru jen náhradní softwarový generátor, který náhodnost stavěl jen na sériovém čísle čipu, časovači od zapnutí a hodinách, jejichž oscilátor byl navíc u modelu Coldcard Mk3 pravděpodobně vypnutý,“ uvádí Tomáš Krause, odborník na kryptoměnu a autor projektu Bitcoin v kapse. Peněženka tedy nevytvářela dostatečně náhodné seedy a útočník tak mohl jejich možné kombinace systematicky dopočítávat a prohledávat. „Prostor, kde jsou ‚vadné‘ seedy, je konečný, a na dnešním hardwaru se dá se správným vybavením projet v řádu hodin, maximálně jednotek dní. Možná už jsou v tuhle chvíli všechny ohrožené bitcoiny ukradené a zkoušet to dál už nemá cenu. Kdo měl prostředky na modelech Mk3 a nesledoval zpravodajství, pravděpodobně už je nemá, nebo brzy mít nebude. Pokud je stále má, měl by je urychleně převést jinam,“ radí Krause. Coldcard nabízí nový firmware, ten podle Krauseho ale nepomůže. I Anthropicu omylem „utekly“ AI modely na internet a hackly několik firem

lupa.cz

ČT propočítává dvacetiprocentní úspory ve všech divizích. Stanice rušit nechce

Vedení České televize propočítává krizovou variantu, která má ukázat důsledky dvacetiprocentního snížení nákladů v každé divizi. Nejde ještě o hotový plán plošných škrtů. Generální ředitel Hynek Chudárek současně odmítá, že by televize při případném snížení příjmů zrušila některou ze svých stanic. Chudárek o zadání pro management mluvil v podcastu Čestmíra Strakatého. Každá divize má spočítat, co by pro zaměstnance a její činnost znamenalo snížení nákladů o 20 procent. „Kdyby to šlo plošně, což nepůjde plošně, ale pro ten výpočet je to nutné,“ upřesnil ředitel. O skutečném rozdělení úspor management dosud nerozhodl. Výpočty jsou součástí krizových variant, které si od vedení vyžádala Rada České televize na konci června. Podle tehdejšího usnesení má management hledat úspory nejdříve v provozních nákladech. Teprve potom má zvažovat snížení počtu zaměstnanců nebo omezení tvorby. Chudárek připomněl, že krizový rozpočet musí radě předložit během srpna. Žádnou oblast přitom nepovažuje za zcela nedotknutelnou. Připomněl, že Česká televize není jen zpravodajství. Škrty by se tedy podle něj mohly různou měrou dotknout zpravodajství, sportu, původní tvorby, pořadů pro děti, kultury i dokumentů. Odmítl však řešení založené na úplném zrušení některého televizního kanálu. Prostor pro úspory zužují už podepsané smlouvy. Za sportovní práva má podle Chudárka Česká televize v letech 2027 až 2031 zaplatit postupně 351, 535, 330, 605 a přibližně 300 milionů korun. Částky se liší podle lichých a sudých roků, podle cyklického konání velkých sportovních událostí (typicky letní a zimní olympijské hry). „Třeba sportovní práva se nedají zrušit, protože se kupují na dobu pěti, šesti let. Jsou nevypověditelná, protože kdybyste chtěl vypověditelná, budou daleko dražší. Nedají se ani sublicencovat, až na fotbal, který jsme sublicencovali televizi Nova. A ještě máme k tomu závazky, že v řadě případů musíme pořídit přenosy a zavázat se k jejich odvysílání. Vůbec není jednoduché z toho vyskočit, v podstatě to nejde,“ upozornil Hynek Chudárek. Další dlouhodobé závazky se týkají původní dramatické tvorby. Omezení by proto nejdříve dopadlo na projekty, které už prošly programovým schvalováním, ale televize na ně ještě neuzavřela smlouvy. Chudárek jako příklad uvedl připravovaný rodinný seriál podle scénáře Karla Smyczka, který měl režírovat Karel Janák. ČT jeho přípravu oznámila v květnu, nyní ale podle ředitele zvažuje zrušení projektu. Šéf České televize zároveň připustil, že od vlády nemá konkrétní příslib, podle něhož by se navržený rozpočet měl zvýšit. „Ne, nemám. Ale jednat musíme,“ odpověděl na přímý dotaz moderátora. Za jediný signál označil veřejná vyjádření politiků, že konečná částka zůstává otevřená. Vládní návrh počítá pro Českou televizi s příspěvkem 5,74 miliardy korun ročně. Televize vyčíslila skutečný propad proti svým plánům pro rok 2027 na 1,75 miliardy korun. V následujícím roce by se podle jejích propočtů mohl výpadek zvýšit na více než 2,4 miliardy korun.

lupa.cz

Největší česká IT skupina koupila další západní firmu, ta umožňuje sledovat obchod s tabákem

Největší česká IT skupina se opět vydala na nákupy do zahraničí. Aricoma spadající pod investiční společnost KKCG tentokrát lovila na západě, konkrétně ve Švýcarsku. Od globální reklamní a marketingové skupiny Dentsku získala sekce Dentsu Tracking zaměstnávající 60 technologických specialistů. Dentsu Tracking se zaměřuje digitalizaci a transparentnost dodavatelských řetězců. Postavila například centrální sekundární úložiště pro systém sledování tabákových výrobků v Evropské unii nebo ve Velké Británii. Systém zpracovává miliardy unikátních kódů ročně z více než 1,5 milionu zařízení a provozoven v rámci Evropy. Informace využívají celní a kontrolní orgány. “Společnost se zaměřuje na bezpečnost a kontrolu dodavatelských řetězců pro firmy, vlády a veřejné instituce a pomáhá jim zajišťovat soulad s požadavky v regulovaných a citlivých prostředích. Využívá moderní digitální technologie pro sběr a analýzu dat. Mezi její zákazníky patří evropské instituce a národní vlády v Evropské unii i mimo ni, včetně Spojeného království a Gibraltaru, stejně jako mezinárodní luxusní značky a společnosti z hodinářského průmyslu,” shrnula Aricoma. Výkonný ředitel Aricoma Milan Sameš skupinu označil za důležitého hráče v části západní Evropy. Aricomě se daří expandovat do zahraničí, mimo jiné právě skrze akvizice. V roce 2024 například došlo k odkupu lucemburských softwarových vývojářů NeoFacto a letos v lednu šlo o nákupy v Rakousku a na Slovinsku. Aricoma také nedávno vyhrála velkou zakázku pro Evropskou komisi za 15 miliard korun, podařilo se jí to už podruhé za sebou. Aricoma zaměstnává kolem 2 300 lidí a celkové tržby skupiny přesahují 12 miliard korun. V Česku vznikla na základech postupně koupených firem typu AutoCont a dalších. Ostravská softwarová skupina kupuje konkurenci z Olomouce, chce se dostat na miliardu

lupa.cz

Web Státní zdravotního ústavu byl napaden. Hackeři zneužili zranitelnost, zdravotní systém prý nenaruší

Oficiální web Státního zdravotního ústavu (SZÚ) byl napaden hackery. V současné době nefunguje a místo nich se zobrazuje oznámení, že webové stránky jsou v rekonstrukci. Předtím na něm ale visela zpráva od hackerské skupiny vystupující pod názvem FEDBUSINESS. FEDBUSINESS je turecká hacktivistická skupina. Jejími členy jsou osoby s přezdívkami SpyDark, Revonzy, MecTruy, BBL a Radoxin. Útočníci na webu SZÚ zanechali zprávu v turečtině: “Yurtta sulh, cihanda sulh.” To je v překladu znamená “Mír doma, mír ve světě.” Jde o citaci Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka. Skupina na web umístila odkaz na kanál na Telegramu, nachází se na adrese t.me/fedbusiness. Uveden byl také odkaz na imhateam.org, hackerské fórum v turečtině. Na Redditu začal vystupovat uživatel s přezdívkou FedBusiness. Uvedl tam, že nešlo o cílený útok, ale o hromadné skenování zranitelnosti webových serverů. Na webu SZÚ měl najít čtyři měsíce starou zranitelnost. Uživatel zároveň uvedl, že nebude ven vypouštět žádnou databázi nebo narušovat zdravotnický systém země. Lupa oslovila tiskové oddělení SZÚ, to ale zatím na dotazy nereagovalo. Není jasné, zda útočníci napadli také další systémy úřadu, včetně těch interních a citlivých.

lupa.cz

Čeští vědci udělali objev, díky němuž může vzniknout nový typ elektroniky a čipů

Vědci z výzkumného centra pro nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni (NTC ZČU) pod vedením Jána Minára výrazně pomohli s výzkumem, který by v budoucnu mohl vést ke vzniku nových typů elektronických součástek. Mohlo by jít třeba o ultrarychlé optické spínače řízené světlem, pokročilé fotonické čipy nebo kvantové senzory. Praktické nasazení výzkumu je ještě vzdálené, vědci z Česka nicméně experimentálně prokázali přechodný, laserem řízený topologický stav v polovodiči. Objev publikoval prestižní časopis Nature Physics. Klíčovým zjištěním je, že se polovodič, což je základní materiál dnešní elektroniky a čipů, může změnit v kov pouhým působením světla. Chemické složení a atomová struktura materiálů se nemění. Vědci pomocí extrémně krátkých laserových záblesků dokázali změnit elektronové vlastnosti polovodiče telluridu cínu (SnTe), aniž by se jakkoli změnilo jeho chemické složení nebo uspořádání atomů. Materiál se díky díky tomu na okamžik dostal do takzvaného Floquetova topologického stavu. V něm zůstává uvnitř izolantem, ale na svém povrchu začne vést elektrický proud podobně jako kov. Pokud se v budoucnu podaří podobné přechody vyvolávat jednodušeji a bez nežádoucího zahřívání materiálu, mohly by vzniknout zmíněné nové typy elektronických součástek. NTC ZČU objev popsala takto: Tellurid cínu je z pohledu fyziků mimořádně zajímavý materiál. Nachází se totiž velmi blízko přechodu mezi dvěma různými stavy. Stačí proto podle nich jen malý impuls, aby se jeho elektronové vlastnosti výrazně změnily. Právě takový impuls vědci dodali pomocí femtosekundových laserových pulzů – světelných záblesků trvajících pouhé biliontiny sekundy. Fyzikové tomuto postupu říkají Floquetovo inženýrství. Rychlé periodické zásahy, jako jsou právě tato laserová pole, dávají vzniknout zcela novým, umělým kvantovým stavům, které se v přírodě běžně nevyskytují. Místo aby materiál zahřívali nebo na něj působili vysokým tlakem, využijí vědci ultrarychlou manipulaci hmoty pomocí světla k tomu, aby změnili chování elektronů téměř na povel. Zatímco experimentální část výzkumu probíhala především ve Švýcarsku, Francii a Rakousku, vědci z výzkumného centra NTC ZČU poskytli klíčovou teoretickou podporu. Jejich výpočty a počítačové simulace umožnily správně interpretovat experimentální data a objasnit mechanismus, který za pozorovaným jevem stojí. „Naším úkolem bylo vytvořit teoretický model a spočítat, co se s elektronovou strukturou telluridu cínu pod vlivem takto intenzivního světelného pole děje,“ řekl Ján Minár. „Skvělou práci v této části výzkumu odvedl náš mladý kolega Aki Pulkkinen, který pomohl objasnit mechanismus tohoto světlem indukovaného jevu. Ukázali jsme, že Floquetovo inženýrství dokáže změnit chování elektronů stejným způsobem, jakého bychom jinak dosáhli pouze změnou teploty nebo tlaku.“ Česko je světovou špičkou v čipech díky ochotě jedné firmy platit výrobu, výzkum i školy. Další rozvoj blokuje vláda

lupa.cz

Apple v Česku vede v platbách za digitální předplatné. Oneplay předstihlo PlayStation

Mezi nejčastěji placenými digitálními službami v Česku převládají globální platformy. Výraznou domácí výjimkou je Oneplay. Podle počtu i objemu karetních plateb se umístilo před herní platformou PlayStation. Největší objem digitálního předplatného v Česku proudí ke společnosti Apple. Vyplývá to z analýzy karetních transakcí, kterou na základě údajů systému Tapix zpracovala společnost Dateio. Firma uvádí, že její data pokrývají transakce více než poloviny ekonomicky aktivní populace Česka. Na Apple připadlo 17,7 procenta celkového objemu rozpoznaných plateb za předplatné. Následovaly Netflix s podílem 10,3 procenta a Google Play s 8,2 procenta. Spotify dosáhlo 4,9 procenta. Českým specifikem žebříčku je platforma Oneplay. Podle počtu transakcí skončila pátá s podílem 4,2 procenta. Předstihla Google One, Disney+ i PlayStation. Podle objemu plateb obsadila s podílem 3,9 procenta osmé místo, zatímco PlayStation byl desátý. Pořadí Dle počtu transakcí Pořadí Dle objemu plateb 1. Apple (29,3 %) 1. Apple (17,7 %) 2. Google Play (13,0 %) 2. Netflix (10,3 %) 3. Netflix (8,8 %) 3. Google Play (8,2 %) 4. Spotify (6,9 %) 4. Spotify (4,9 %) 5. Oneplay (4,2 %) 5. Allianz (4,5 %) 6. Google One (3,6 %) 6. T-Mobile (4,9 %) 7. T-Mobile (2,5 %) 7. O2 (4,0 %) 8. Disney+ (2,0 %) 8. Oneplay (3,9 %) 9. PlayStation (1,9 %) 9. Generali (3,3 %) 10. O2 (1,9 %) 10. PlayStation (2,6 %) Alespoň jedno aktivní předplatné platí podle Tapixu přibližně 40 procent klientů zahrnutých do analýzy. Každý čtvrtý má dvě nebo více služeb současně. Průměrný klient za předplatné utratí téměř 12 tisíc korun ročně. Tato částka odpovídá necelým šesti procentům jeho celkových výdajů placených kartou. Více než polovinu sledovaných výdajů tvoří digitální služby, například software nebo datová úložiště. Přibližně třetina připadá na volnočasové služby, mezi něž Dateio řadí také streamování hudby a videa. Klienti v Česku utrácejí za předplatné zhruba o 40 procent méně než zákazníci v ostatních zemích střední Evropy zahrnutých do analýzy. Nižší je také průměrná cena jedné služby. V Česku dosahuje přibližně 345 korun, zatímco středoevropský průměr činí kolem 405 korun. Výsledky nelze zaměňovat za počty předplatitelů ani podíly jednotlivých služeb na trhu. Jeden zákazník může vytvářet opakované transakce a některé předplatné nemusí platit kartou. Celá sledovaná kategorie navíc zahrnuje vedle digitálních platforem také pravidelné platby telekomunikačním operátorům nebo pojišťovnám. Dateio nezveřejnilo přesný počet klientů ani období, za které transakce vyhodnocovalo. Samotné rozpoznání předplatného v bankovní aplikaci není podle Dateia jednoduché. Jeden obchodník může používat desítky různých cenových pravidel. Například Rohlík strhává jiné částky za jednorázový nákup, měsíční členství a roční poplatek. Banky proto musejí vyhodnocovat konkrétní částku, frekvenci i způsob platby. Tapix funguje jako cloudové aplikační rozhraní, pomocí kterého mohou banky a finančně-technologické společnosti doplňovat údaje o transakcích. Systém přiřazuje platbě srozumitelný název obchodníka, kategorii, logo nebo kontaktní údaje. Tyto informace pak mohou bankovní aplikace využít také k přehlednějšímu zobrazování a správě pravidelných plateb.

lupa.cz

CESNET se zapojí do rozvoje technologie z CERNu, řeší přenos času s přesností na nanosekundu

Sdružení CESNET se stalo prvním a zatím jediným českým členem White Rabbit Collaboration, mezinárodní platformy založené Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN. Ta koordinuje další vývoj technologie White Rabbit, která umožňuje přenášet přesný čas a frekvenci prostřednictvím optických sítí s přesností lepší než jedna nanosekunda. Technologie původně vznikla pro synchronizaci vědeckých experimentů v CERNu, dnes se využívá všude tam, kde je mimořádně přesná časová synchronizace nezbytná pro spolehlivý provoz moderních digitálních systémů. Například v telekomunikacích, energetice, finančních službách nebo v digitálních médiích. Význam přesné synchronizace času podle CESNETu roste také s požadavky na odolnost kritické infrastruktury a může dále stoupat s rozvojem kvantových technologií a systémů umělé inteligence s vysokými nároky na přesnou synchronizaci. Současné systémy jsou ve velké míře závislé na družicových navigačních systémech, jako jsou GPS nebo evropské Galileo. Jejich signál však může být rušen, cíleně ovlivňován nebo v některých situacích zcela nedostupný.  „Vstup do White Rabbit Collaboration nám umožní ovlivnit její další vývoj a zároveň přenášet zkušenosti získané v mezinárodní komunitě do českého výzkumného a akademického prostředí,“ myslí si zástupce sdružení CESNET ve White Rabbit Collaboration Vladimír Smotlacha. Se svým týmem se technologiím pro distribuci přesného času po optických sítích věnuje dlouhodobě, výzkumníci funkčnost ověřili i v reálné síťové infrastruktuře, kde nyní budují infrastrukturu pro distribuci přesného času jako odolnou alternativu k družicovým navigačním systémům. Právě na těchto zkušenostech stojí i členství sdružení CESNET ve White Rabbit Collaboration. White Rabbit Collaboration založil CERN loni. Sdružuje výzkumné organizace, univerzity, technologické firmy a provozovatele rozsáhlých vědeckých infrastruktur, kteří se podílejí na dalším rozvoji technologie a jejím využití ve vědě, průmyslu i veřejném sektoru. Česko zatím neumí využít nové technologie v obraně. Ani když jsou zadarmo, říká šéf významného akcelerátoru NATO

lupa.cz

ČNB založila sekci pro AI. Vlivem nasazování umělé inteligence už se také propouštělo

Česká národní banka (ČNB) opět potvrdila, že chce více využívat umělou inteligenci, respektive velké jazykové modely a technologie kolem nich. V rámci tamní sekce informatiky vzniká nový odbor pro AI. Povede ho Janis Aliapulios, dosavadní poradce bankovní rady ČNB pověřený koordinací aktivit inovačního hubu ČNB Lab. Cílem odboru je urychlit zavádění nástrojů postavených na AI a strojovém učení. Jak Lupa informovala, AI v ČNB výrazně propaguje guvernér Aleš Michl a jeho spolupracovníci. ČNB například v roce 2025 otestovala Grok a OpenAI na prognózy inflace. AI také pomohla odbavit nápor žádostí podle regulace MiCA. ČNB si rovněž koupila vlastní servery s výkonnými grafickými kartami Nvidia. Seznam akvitiv ČNB v AI je zde. “ČNB se rozvoji a využití umělé inteligence věnuje dlouhodobě, dosud však šlo o aktivity rozvíjené napříč několika útvary. Nový odbor tyto kapacity sjednotí do jednoho týmu, který bude koordinovat implementaci AI napříč jednotlivými útvary, volit směr dalšího rozvoje, přizpůsobovat mu AI architekturu a usilovat o širší praktické využití AI s měřitelnými přínosy,” shrnula národní banka. “Bude také zastřešovat implementaci AI po koordinační i procesní stránce a definovat její priority, mimo jiné s ohledem na zachování nejvyšší míry ochrany zpracovávaných dat a požadavků na bezpečnost. Ve spolupráci s technickými, bezpečnostními a projektovými experty sekce informatiky a se zástupci dalších sekcí ČNB pak bude prosazovat a realizovat konkrétní řešení. Odbor vznikne přeskupením stávajících kapacit ČNB a nebude znamenat nárůst celkového počtu pracovních míst,” doplnila ČNB. Aleš Michl nedávno o AI mluvil v rozhovoru na webu ČNB. Na otázku, na co se AI v bance používá či bude používat, odpověděl, že “uklidit barák, uklidit procesy v instituci.” To mělo vliv i na snižování stavů: “My už jsme pět procent lidí propustili, ale ne proto, že by byli špatní. Já si jich moc vážím. My jsme je propustili, protože jde dělat naši práci produktivněji. Zároveň jsme ale dali neomezený budget na kyberbezpečnost a technologie, do kterých teď masivně investujeme. Zaměstnanci tak dostanou tu nejmodernější techniku a musí pilně pracovat, abychom doručili vám, veřejnosti, nízkou inflaci a postavili banku na AI.” Geekovský guvernér koupil do ČNB čtyři výkonné grafické karty a nabízí stáže v umělé inteligenci

lupa.cz

I Anthropicu omylem "utekly" AI modely na internet a hackly několik firem

Po nedávném incidentu OpenAI, které z testovacího prostředí „unikli“ AI agenti a pronikli do systémů platformy Hugging Face, se k podobné události přiznal i konkurenční Anthropic. Firma objevila tři případy, kdy se její AI modely v rámci testování jejich kyberbezpečnostních schopností dostaly na internet a pronikly do systémů tří firem. Anthropic tvrdí, že na incidenty přišel, když po odhalení problému OpenAI prošetřil přes 141 tisíc testů, které se svými modely v nedávné minulosti provedl. Jeho AI agenti se z testovacího prostředí dostali kvůli chybě v konfiguraci serverů společnosti Irregular, se kterou Anthropic na testech spolupracuje. Některé stroje, ke kterým měli agenti přístup, totiž byly k internetu připojeny. Modely Anthropicu ale měly v zadávacím promptu uvedeno, že se pohybují v testovacím prostředí a přístup k veřejné síti nemají. V testech tak pokračovaly, i když se dostaly na servery reálných firem. Incidenty se podle Anthropicu týkaly modelů Opus 4.7, Mythos 5 a jednoho interního testovacího modelu. Strach, prestiž, FOMO. Firmy v Česku investují do AI, i když někdy nevědí proč V rámci testů dostali agenti zadání získat tajnou informaci, která se ukrývá na některém ze serverů v rámci testovacího prostředí (tzv. capture-the-flag). Neměli při tom předepsáno, jakým způsobem se k ní mají dostat. Předpokládálo se, že se do strojů „nabourají“ a prokáží tak, jak jsou schopní hledat zranitelnosti. V jednom případě testovací scénář použil název fiktivní firmy, která ale skutečně existovala. Když ji model Claude Opus 4.7 na internetu objevil, předpokládal, že jde o jeho cíl. Využil pak zranitelnosti v její infrastruktuře a získal oprávnění k přístupu do produkční databáze s několika stovkami řádků, popisuje Anthropic. Model v útoku na společnost pokračoval, i když poznal, že se nejspíš nachází na otevřeném internetu, dodala firma. V dalším případě model Mythos 5 objevil v zadání informaci o fiktivním pythonovském balíčku, který si zaměstnanci fiktivní cílové firmy mají instalovat. Považoval to za způsob, jak firmu hacknout. Vytvořil proto vlastní „nakažený“ balíček se stejným názvem, vytvořil si účet v knihovně PyPI a balíček zde publikoval, čímž jej zpřístupnil k veřejném stažení. K dispozici byl asi hodinu, než jej odstranily automatické systémy PyPI.  Jedním z 15 systémů, které si balíček automaticky stáhly, byl i nástroj nejmenované bezpečnostní společnosti, který pythonovské knihovny automaticky kontroluje na přítomnost malwaru. Po instalaci získal model přístup k infrastruktuře této firmy.  Ve třetím incidentu interní testovací model Anthropicu pronikl do webové aplikace jedné firmy, k čemuž použil známé techniky jako je zneužití tzv. SQL injection nebo nalezení přihlašovacích údajů na nedostatečně chráněné stránce pro debuggování, popisuje Anthropic. V rámci útoku si tento model nakonec „uvědomil“, že se nejspíš nenachází v testovacím prostředí (napadený server byl v cloudovém prostředí bez vazby na testovací stroje), a svůj útok přerušil, říká firma. Od 2. srpna přichází povinné označování výtvorů umělé inteligence, přizpůsobit se musí řada firem

lupa.cz

Český Aisle našel více kritických zranitelností než Anthropic. V žebříčku Berkeley vede v pěti kategoriích

Český startup Aisle se pochlubil novým úspěchem v žebříčku Berkeley – nyní ho instituce zařadila na první místo v pěti z osmi sledovaných kategorií v hodnocení systémů, které které autonomně hledají bezpečnostní zranitelnosti. Pozornost přitom poutá počet kriticky závažných zranitelností, které jeho AI dokázala objevit: Aisle jich má na kontě 30, zatímco druhý Anthropic 29. Uvádí to studie názvem Agentic Vulnerability Coverage Map. Jde o zranitelnosti s hodnocením CVSS 9,0 a vyšším, tedy o chyby s potenciálně velmi vážnými dopady na bezpečnost systémů. Výzkum kalifornské univerzity Berkeley s názvem Agentic Vulnerability Coverage Map sleduje, jak úspěšné jsou AI agenti při autonomním odhalování skutečných softwarových zranitelností. Aisle se v předchozím hodnocení umístil na prvním místě celkově a vedl také ve třech kategoriích. Jeho systémy tehdy podle studie objevily 205 zranitelností evidovaných jako CVE, pokryly 73 různých typů slabin podle klasifikace CWE a zasáhly 20 z 25 kategorií žebříčku MITRE Top 25 nejčastějších a nejzávažnějších softwarových chyb. Nové výsledky podle Vlčka ukazují, že startup svůj náskok dále rozšiřuje.  Aisle odtajnili loni v říjnu Ondřej Vlček, Stanislav Fort a bývalá šéfka bezpečnosti Avastu Jaya Baloo. Startup vyvíjí AI systém, který má samostatně procházet zdrojový kód, hledat v něm bezpečnostní slabiny a ověřovat, zda jde o skutečné zranitelnosti. V lednu například oznámil objev 12 nových zranitelností v knihovně OpenSSL, z nichž některé podle firmy existovaly v kódu od roku 1998. Později Aisle upozornil také na zranitelnosti v systémech Amazonu, které společnost následně potvrdila a opravila. Podvody tvoří většinu kyberhrozeb na mobilech v Česku, velmi rychle rostou falešné e-shopy

lupa.cz

EU chce konečně stavět obří AI datacentra. Má na ně méně peněz, zájem za desítky miliard má i ČR

Evropská komise po několika odkladech a s velkým zpožděním konečně vypsala výzvu k vybudování sedmi takzvaných gigatováren pro umělou inteligenci, tedy rozsáhlých datacenter plných grafických karet typu Nvidia a spol. Rozpočet je nižší, než kolik se původně plánovalo, a datacenter bude víc. Evropská komise původně chtěla investovat 20 miliard eur, skoro 500 miliard korun. Nakonec je z toho 10 miliard eur, přičemž půjde o kombinaci peněz z evropských fondů a státních rozpočtů. Komise uvedla, že počítá s dalšími investicemi minimálně ve výši 20 miliard eur ze strany soukromých subjektů, které budou AI gigatovárny stavět. Vzniknout by mělo až sedm datacenter, původně se mluvilo o pěti. Přihlášku chystá i Česká republika, respektive společnost České Radiokomunikace (ČRA). Tuzemský projekt by měl vyjít až na vyšší desítky miliard korun. Velkou část prostředků pošlou ČRA, respektive majitel Cordiant Digital Infrastructure, a přispěje i český stát. Ten koncem června českou přihlášku oficiálně podpořil. “Projekt má být realizován a financován soukromým investorem, který ponese finanční rizika a bude vlastníkem i provozovatelem infrastruktury. Role státu spočívá v podpoře záměru a v závazku k využití části výpočetní kapacity v případě, že bude český projekt v evropské soutěži vybrán. V první fázi se počítá se závazkem České republiky ve výši 2,5 miliardy korun, který bude v plné výši dorovnán příspěvkem Evropské unie. Úhrady mají probíhat postupně v letech 2028 až 2032, vždy podle skutečného čerpání výkonu,” uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Evropa chce postavit obří datacentra pro AI na vlastních čipech a serverech. Toto jsou jejich dodavatelé ČRA na projekt sehnaly i prvního komerčního partnera. Jde o španělskou společnost Multiverse Computing, která před pár dny získala investici 570 milionů dolarů a stala se v oboru AI jednou z nejhodnotnějších v Evropě. Multiverse má ČRA poskytnout až 1,2 miliardy korun výměnou za 30 MW výkonu a poskytnutí své softwarové platformy včetně komprese AI modelů. Tuzemská AI gigafactory by v případě úspěchu vznikla kousek od Prahy, kde ČRA začaly se stavbou datacentra Gateway, největšího projektu tohoto druhu u nás. AI gigafactory by vznikla rozšířením kapacit až na 77 MW. Evropská komise v první fázi počítá s podporou čtyř gigatováren. Ty nejdříve mohou z evropských peněz dostat po 100 milionech eur (2,5 miliardy korun) a v dalším kole 400 milionů eur (10 miliard korun). V další fázi budou vybudováni tři datacentra, která si postupně sáhnou na 200 a 800 milionů eur (4,8 a 19,5 miliardy korun). Nyní bude zajímavé sledovat, jaké projekty se objeví a co bude EK nejvíce konvenovat s ohledem na propagovanou takzvanou technologickou suverenitu Evropy. Zájem má například konsorcium Aether Infrastructure, které se chce dostat až na 400 MW a nasadit procesory a AI akcelerátory vyvinuté v Evropě. “Dopady gigafactory na českou ekonomiku by byly nesmírně široké. Tato infrastruktura může díky dostupnému výpočetnímu výkonu pomoci nejen průmyslu a startupům vyvíjet a nasazovat AI reálně do praxe – od výroby a logistiky po kontrolu kvality, marketing, řízení procesů a podobně – ale podpoří i rozvoj vědy, zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti i digitalizaci státu. Umožní vývoj vlastních jazykových modelů a práci s citlivými daty,” řekl Lupě Jan Kavalírek, který v ČRA projekt AI gigafactory řeší a který funguje také jako AI ambasador pro střední a východní Evropu. Zájemci mohou přihlášky posílat do 12. listopadu letošního roku. Nabídky bude vyhodnocovat organizace EuroHPC JU spadající pod Evropskou komisi. EuroHPC v Evropě dlouhodobě spolufinancuje síť superpočítačů včetně národního centra IT4Innovations v Ostravě, kde je díky tomu umístěn i první kvantový počítač v Česku. Výsledky soutěže mají být známy začátkem roku 2027. Datové centrum Gateway, České Radiokomunikace

lupa.cz

Eva Pavlíková propuštěná z ministerstva se chce stát ředitelkou státního IT podniku NAKIT

Ministerstvo vnitra nedávno vypsalo výběrové řízení na pozici generálního ředitele či ředitelky státního IT podniku NAKIT. Ten nahradí odvolaného Jana Ďoubala, který skončil s příchodem nové vlády. Jednu zájemkyni o tuto pozici se značným vlivem na státní IT a e-government už známe. Přihlášku podala Eva Pavlíková. Pavlíková naposledy pracovala pro stát, vedla Sekci IT, analýz a veřejného investování na ministerstvu pro místní rozvoj. Aktuální vláda v březnu tuto sekci zrušila a Pavlíková tak skončila. Na Lupě jsme psali, že ministerstvo přišlo o IT experty, kteří bojovali se starými pořádky a že personální změny mohou vyjít draho. Pavlíková před nástupem na MMR vedla organizaci Česko.Digital. “Součástí výběrového řízení je představení vize transformace NAKITu. Proměna je tedy na stole a já myslím, že ji podnik potřebuje. Jak velký ten rámec bude, záleží na dohodě se zakladatelem. Že půjde o velký změnový projekt, je bez debat – a takový jsem naposledy vedla na ministerstvu pro místní rozvoj, kde jsem reorganizovala celou sekci IT a stabilizovala projekty za víc než miliardu korun ročně,” uvedla Pavlíková. Zájem o změny ve fungování státního IT mají i noví představitelé v čele s Lukášem Klučkou (vládní zmocněnec pro digitalizaci a náměstek na vnitru) a Adamem Pacltem (člen Rady vlády pro informační společnost). “Technologická budoucnost státu musí být suverénní. Teď je otevřené okno, kdy se do toho dá pustit – využít znalosti a kapacity státních podniků, dát jim jasný mandát a směr a odvést tu práci. Z NAKITu, který vznikl jako servisní organizace, vybudovat špičkového dodavatele řešení: spolehlivý provoz, vlastní produkty i expertní a konzultační služby,” navázala. “Součástí přihlášky je vize transformace i osobní představení. Já jsem k tomu přidala prvních 100 dní hezky týden po týdnu, co konkrétně chci dělat i to, jak jsem pracovala s AI. Protože dobrou strategii s AI dnes napíše kdekdo, ale odpracovat ji je ta těžká část. A to mě na tom vlastně nejvíc baví,” doplnila Pavlíková. Termín podání přihlášek na otevřenou pozici byl 29. července. Nyní proběhne vyhodnocení. Podnik nyní provizorně řídí Ivo Plný, je dočasným ředitelem. Mladá krev se s požehnáním Babiše vrhla na digitalizaci státu. Pokud jí to vyjde, možná se konečně dočkáme

lupa.cz