Nejčistěji ruské výrobky jsou ty, které Rusko nemuselo vymyslet. Stačilo je vytěžit, sklidit nebo chytit. Vietnam vezme rýži, kávu či rybu a vytvoří z nich něco, co svět pozná a udělá z nich kuchyni, značku i export. Rusko vezme surovinu a vytvoří z ní řeč o své velikosti. A to máme 1,9 % rozlohy.

Ve Vietnamu je Rusko silnější jako vzpomínka než jako výrobek. Starší lidé si vybaví pomoc, studium a vděčnost. Když se jich ale zeptáte na ruskou značku, přijde ticho. Rusové umějí vyrábět národní hrdost z bohapustě okopírovaných cizích výkresů. A pak vám vysvětlí, že to Západ závidí. To víš že jo!

Český kolaborant jde podpořit Rusko do MERE. Odchází s polskými sušenkami, litevskou konzervou a bulharskou limonádou, protože i podle slov projektového manažera tam mají 0 % ruského zboží. Kreml musí být dojatý 😄

Žena dnes může být čímkoli. Jen musí být zároveň zahojená, produktivní, emočně vyspělá, finančně samostatná, odpočatá, žádoucí a příjemná na dovolené. Svoboda by neměla mít tolik domácích úkolů. A září může potkat ženu, která už tu je a září ✨

Women Need Fewer Assignments

The internet keeps calling it empowerment when it hands women one more impossible version of themselves to manage.

phoshbythao.substack.com

Ponaučení z dneška: když někoho označíte za sebestředného, ale potom kolem něj několik hodin kroužíte, možná není středem svého světa. Možná jste ho do středu toho svého postavili vy. To už není sebestřednost. To je outsourcing centra vesmíru 😆

Zvláštní, kolik energie dokáže někdo věnovat člověku, kterého považuje za nikoho. Skoro to vypadá, že jsem nic nedokázala jen do chvíle, než bylo potřeba mě podrobně sledovat a pravidelně hodnotit.

Je fascinující, kolik lidí má na vlastní výroky poznámku „jen můj názor“, ale cizí charakter posuzují s jistotou soudního znalce. Tento příspěvek samozřejmě nikoho konkrétního nehodnotí. Alespoň podle pravidel, která si někteří nastavili sami.

Napsala jsem něco trochu tajemně. Každý si dosadil vlastní scénář a několik lidí získalo pocit, že uhodli správnou odpověď. Správná odpověď nebyla schovaná. Jen vám nikdy nepatřila.

Právo být úplně obyčejná

O tom, že ne každý den musí něco dokazovat.

blog.phosh.uk

Po práci mám dvě potřeby: něco studeného do ruky a něco měkkého na sobě. Pořadí není závazné.

Dnes jsem otevřela tolik systémů, že chvíli nebylo jasné, jestli nastupuju do práce, nebo řídím menší letiště.

Odpočinek, který musíte všem předem vysvětlit, už částečně pracuje. Možná proto tolik lidí neumí prostě zmizet na chvíli bez omluvenky. Klid má špatné vztahy s veřejností. Neumí se prodat, nic nevysvětluje a nemá tiskového mluvčího. Proto bývá tak snadno zaměněný za chlad, odstup nebo trest.

Všechno, co děláme pro klid, vypadá zvenčí jako nezájem

O tichu, nedostupnosti a podivné povinnosti vysvětlovat, proč člověk zrovna nechce být součástí všeho.

blog.phosh.uk

Můj typický černý lak dělá i z držení obyčejné sklenice žánr. A navíc se hodí ke všemu, takže moje lenost vypadá jako podpisový styl. Módní strategie postavená na tom, že se mi nechce mít módní strategii.

Nedělní ticho je krásné, dokud si nevzpomenu na pračku.

Každá vesnice má svou Kelišovou. Internet jich má několik a všechny si myslí, že váš poslední obecný příspěvek je o nich. Technologie pokročila. Kelišové se decentralizovaly.

Vesnice a internet mají stejný problém

O místech, kde se informace šíří rychleji než kontext.

blog.phosh.uk

Prosím lidi, kteří se poznávají v každé mé poznámce, aby se mezi sebou domluvili. Začínám ztrácet přehled, komu jsem ji údajně věnovala 😆

Někteří lidé mají přirozenou autoritu. Já mám přirozený výraz, že už jsem to jednou vysvětlovala.

Vztahy by byly jednodušší, kdyby se místo „nic mi není“ zobrazoval chybový kód.

Čeština umí být nádherně přesná. A pak také umí zařídit, že se něco stalo, nikdo to neudělal a všichni se tváří, že je vlastně nevhodné ptát se kdo.

Čeština jako alibi

O větách, ve kterých se nic nestalo, nikdo nic neudělal a přesto je všem nějak nepříjemně.

blog.phosh.uk

Moje oblíbená internetová hra: já napíšu očividný sarkasmus, někdo ho pochopí, ale zahraje nepochopení, aby mi mohl vysvětlit realitu. Vyhrává ten, kdo nejdéle předstírá, že problém je ve mně. Vítěz získá pocit převahy a certifikát ze čtení s neporozuměním. Soutěž tradičně moderuje ego. Ne to moje 😆

Na internetu se často nevede debata. Jen dva lidé střídavě oznamují, že ten druhý neumí číst. Technologie nás spojily. Porozumění zatím čeká na aktualizaci.

Mluvím několika jazyky, takže mohu být nepochopena mezinárodně. Velmi praktické. Když mi dojdou argumenty v češtině, stále mám vietnamštinu, angličtinu, nebo němčinu a pak třeba i výraz obličeje, který překlad nepotřebuje.

Středa je přesně ten den, kdy se člověk tváří, že má život pod kontrolou, protože si dal telefon nabíjet dřív, než klesl pod deset procent. Dospělost byla potvrzena jedním kabelem.

Nočerku jsem vymyslela už před časem. Čím déle o ní přemýšlím, tím méně mi připadá jako trapný vtip a tím víc jako místo, které by bylo každou noc plné. Teď k ní přibyly Odkládárna, Dospělárna, Omluvenkárna a Stížnostomat. Protože malé problémy bývají největší, když je člověk nese sám.

Instituce, které nám společnost dluží

Kam jít s věcmi, které nejsou krizí, ale stejně vám zabírají půlku hlavy.

blog.phosh.uk

Lidé se prý bojí umělé inteligence. Mezitím už jim dávno třídí rodinné fotky podle osob, míst, mazlíčků, výletů a ex které jste chtěli nechat v minulosti. Ale jakmile se to jmenuje „Vzpomínky“, zní to roztomile, je to skoro jako péče a z dohledu je najednou sentiment. Není se čeho bát, žejo 😆

Češi dokážou deset minut studovat, jestli je e-mail phishing. Pak jim zavolá falešný policista a během dvou minut převádějí peníze.

Věk ženy má zvláštní společenskou matematiku. Nejdřív jsme příliš mladé, abychom něco věděly. Pak máme krátké období, kdy smíme být viditelné. A následně jsme příliš staré, abychom byly relevantní. Mám pocit že jsem pořád jenom na začátku, páč slýchám že co ty víš, děvenko 😆

Lidi se bojí žen, které vědí, co chtějí. Ještě víc se bojí těch, které vědí, co už nechtějí.

Když řeknu „nemám co na sebe“, znamená to, že nic z dostupného inventáře neodpovídá dnešní kombinaci počasí, nálady, těla a ochoty být viděna. Jakýkoli nesouhlas nebo oponování končí žabkou v mé ruce a tichým zasyčením „đồ ngốc“ nebo „con điên“; volně přeloženo jako „děkuji za odbornou konzultaci“.

Člověk si tady udělá vlastní bublinu a stejně se vždycky najde někdo s jehlou 😄 jinak to nebude, jinak to nevidím.

Thảo · ᓚᘏᗢ@viet.shy.cat · 2mo ago

Jo, přesně takhle se tady někdy cítím 🤣

Jestli mi ještě někdo řekne, že moje články jsou zbytečně dlouhé, připomenu mu, že mi to vytýká člověk ze země, která dala světu 8 minut a 44 sekund dialogu o malém aluminiovém klíčku. Takže jsme si kvit. Moje délka je kulturně přiměřená 😄